Aljechin - Capablanca 6 : 3 (25 remíz)

Buenos Aires

16.září - 27.listopadu 1927



Hrálo se, jak známo, na 6 výher. Za stavu 5:5 by si titul podržel Capablanca a poslední vítězná partie by rozhodla již jen o penězích. Ty byly na svou dobu nemalé - vyzyvatel musel sehnat deset tisíc dolarů! Hrací tempo 2,5/40 s přerušením se stalo na dlouhou dobu vzorem - udrželo se až do osmdesátých let. Gigantický zápas trval 73 dnů.

První část zápasu se nesla na vlnách Capablancovy svěžesti. Capa zásoboval soupeře teoretickými novinkami i svižnou kombinační hrou. Aljechin však bojoval více než zarputile a v titánských soubojích v 11. a 12. partii průběh zápasu nečekaně otočil, přestože stál hůře. Tak se Aljechin ujal vedení 3:2.

1. Capablanca,J - Alekhine,A  0-1  stav 1:0  7. Capablanca,J - Alekhine,A  1-0   stav 1:2
2. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 1:0  8. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½  stav 1:2
3. Capablanca,J - Alekhine,A  1-0  stav 1:1  9. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½  stav 1:2
4. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 1:1 10. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 1:2
5. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½ stav 1:1 11. Capablanca,J - Alekhine,A  0-1  stav 2:2
6. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 1:1 12. Alekhine,A - Capablanca,J  1-0  stav 3:2

Capablanca zpozorněl, zvolnil a uklidnil se řadou remíz. Přestože měl mistr světa i v tomto úseku zápasu platonickou převahu, byl to nakonec vyzyvatel, kdo zasadil další nečekaný úder! Capablanca poté skvěle ubránil tři výrazně ohrožené partie, takže udržel stav "jen" 4:2 ve svůj neprospěch.

13. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½ stav 3:2 19. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½ stav 3:2
14. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 3:2 20. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 3:2
15. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½ stav 3:2 21. Capablanca,J - Alekhine,A  0-1  stav 4:2
16. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 3:2 22. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 4:2
17. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½ stav 3:2 23. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½ stav 4:2
18. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 3:2 24. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 4:2


Urputná bitva pokračovala. Po snížení náskoku na 4:3 měli oba soupeři najednou stejné šance! Nejen to, mnoho nechybělo a Capablanca by vyhrál i 31. partii. V této fázi zápasu hrál prostě výborně a s plným nasazením.

25. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½ stav 4:2
26. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 4:2
27. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½ stav 4:2
28. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 4:2
29. Capablanca,J - Alekhine,A  1-0  stav 4:3
30. Alekhine,A - Capablanca,J ½-½ stav 4:3
31. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½ stav 4:3

Teprve až na samém konci Capablancovi došly síly. V náhlém rozuzlení Aljechin upravil na konečných 6:3.

32. Alekhine,A - Capablanca,J  1-0  stav 5:3
33. Capablanca,J - Alekhine,A ½-½ stav 5:3
34. Alekhine,A - Capablanca,J  1-0  stav 6:3




Zaverecne zamysleni

Capablanca neztratil zapas proto, ze by Aljechina podcenil. Svedci o tom, mimo jine, velke mnozstvi novinek v zahajeni, ktere mu v prostem souctu vynesly inciativu 19:12. Partie se vsak lamaly az mnohem pozdeji - a tady se ukazalo, ze pro Capablancu nebylo vitezstvi otazkou zivota a smrti, zatimco jeho zaujate bojujici souper proste musel vyhral. Ani priprava, ani samotne sachove umeni nestacilo, a to se jasne projevilo v rozhodujicich okamzicich bitvy. Mnohe napovedela jiz prvni partie. Capablanca v ni nehral nikterak spatne (az na hure sehrane zahajeni), takze Aljechin musel projevit velke mistrovstvi, aby zvitezil. Ackoli vyznam teto partie byva obcas podcenovan, je vhodne pripomenout, ze bod v ni ziskany mel pro Aljechina na ceste k titulu presne stejnou vahu jako vsechny body ostatni. Primo vzorovou ukazkou Aljechinovy zarputilosti se stala jedenacta partie. Aljechin stal cernymi nejdrive stisnene, ba temer na hranici strategicke prohry. Pri prvni prilezitosti vsak presel do protiutoku a ve vycerpavajici koncovce tezkych figur sveho soupere udolal. Capablanca byl natolik otresen, ze po mizerne hre pokazil i partii nasledujici. Ve druhe casti zapasu se Capablanca vzchopil k vybornemu vykonu, coz vyustilo v dojezd, ktery byl mnohem tesnejsi, nez by napovidalo skore. Bojovalo se do posledniho tahu. Spravne zhodnoceni je zrejme nasledujici: Aljechin natolik touzil po titulu, az jej skutecne ziskal!

Pres monotonnost volby zahajeni, ktere navic neoplyva dvojsecnymi pozicemi, partie nebyly v zadnem pripade nudne. Damsky gambit je notoricky nejproanalyzovanejsi otevreni vsech dob. Hraje se na nuance. V zapasech o nejvyssi titul jej v nektere fazi pouzili snad vsichni ucastnici, vyzyvatele, stejne jako mistri sveta. To ma nepochybne svou logiku, protoze v zapasovych podminkach jde predevsim o to cernymi neprohrat.

Capablanca se branil ortodoxne v 6., 16., 18., 20., 22., 24., 28., a 30. partii. 1.d4 d5 2.c4 e6 3.Nc3 Nf6 4.Bg5 Be7 5.e3 0-0 6.Nf3 Nbd7 7.Rc1 c6 8.Bd3 dxc4 9.Bxc4 Nd5 To je Capablancuv vymenny manevr. 10.Bxe7 Qxe7 11.Ne4 A toto zase Colleho vynalez, ktery popularizoval Aljechin. 11...N5f6! Vymena dam z 6. partie 11...Qb4+ 12.Qd2 Qxd2+ 13.Kxd2 N5f6 14.Nxf6! je zatim predcasna. 12.Ng3 Qb4+!? 13.Qd2 Qxd2+ 14.Kxd2 Rd8! Sekvence 14...b6  15.e4 Rd8 16.e5 Ne8 17.Ke3 Bb7 18.Rhd1 vedla v 16. partii oklikou zpet do hlavni varianty. Pozdeji se na zaklade Tajmanovovy analyzy ustalilo mineni, ze okamzite 14...c5 dava vyrovnani, coz prebira i ECO, avsak nepotvrzuje Fritz! Tah 14...Rd8! je zrejme silnejsi a zaslouzi si vykricnik. 15.Rhd1! Automaticke 15.Ke2 se v 18. partii zapasu projevilo jako ztrata tempa, nebot kral patri na e3. Zajimave je naopak 15.Bd3!?, coz ve 20. partii vyustilo v dvojsecnou obet kvality. 15...b6 Zatim nevychazi 15...e5 pro jednoduche 16.Ke2 exd4 17.Rxd4 s citelnym tlakem po d-sloupci. 16.e4 Bb7 17.e5 Ne8 Hlida pole d6. 18.Ke3 Kf8! Predcasne je 18...c5, kvuli 19.Ne4! nebo i 19.d5, jak hral Aljechin v 16. partii. Pred otevrenim centra je nutne priblizit krale. V teto klicove pozici se zkousela dve pokracovani: 19.Ng5 h6 20.N5e4 Ke7 21.f4 (22. a 24. partie) a 19.h4 Ke7 20.h5 (28. a 30. partie). V obou pripadech se nakonec cernemu podarilo vyrovnat. Muzeme proto konstatovat, ze klasicke 11.0-0 Nxc3 12.Rxc3 dava bilemu prece jen vetsi sance na zisk vyhody.

Varianta "boj o tempo" se hrala ve 2., 4., 12., 14. a 26. partii. 1.d4 d5 2.c4 e6 3.Nc3 Nf6 4.Bg5 Be7 5.e3 0-0 6.Nf3 Nbd7 7.Rc1 c6 8.Qc2 a6 9.a3 Presnejsi poradi tahu je 8.a3! a6 9.Qc2. Zabranuje totiz zjednodusujicimu 8...Ne4!, cehoz ale cerny ani jednou nevyuzil. Ve 2.partii Aljechin zkusil 9.cxd5 Nxd5, jenomze bez uspechu, protoze pri postaveni strelce na g5 musel menit 10.Bxe7. 9...h6 Tato vlozka nejspis neni dobra, nebot zene strelce na pole, odkud po pripadnem ...Nxd5 muze s vyhodou ustoupit na g3. Lepe vypada 9...Re8! a teprve po 10.Bd3 dxc4 11.Bxc4 jde 11...h6.12.Bh4!. Stinnou strankou postaveni veze na e8 je ovsem jeji zranitelnost vuci manevru bileho jezdce na d6. To prakticky vylucuje plan s Nd5 (nebo Nxd5), takze cerny hraje 12...b5 13.Ba2. Jak ukazuji rozbory v poznamkach ke ctvrte partii, bily pak stoji stejne o neco lepe. 10.Bh4! Ve 4. a buhviproc i v 26. partii Aljechin zvolil bezzube 10.Bf4 bez valneho vysledku. 10...Re8 11.cxd5! exd5 s malou vyhodou (14.partie), jelikoz 11...Nxd5 vazne na 12.Bg3! Slusi se take poznamenat, ze jednoduche 11.Bd3 (misto 11.cxd5!) dxc4 12.Bxc4 vede sice zpet do hlavni varianty, tj. do varianty 9...Re8! 10.Bd3 dxc4 11.Bxc4 h6 12.Bh4! b5 13.Ba2, ta vsak, jak jiz vime, k uplnemu vyrovnani rovnez nestaci. Celkove je mozno uzavrit, ze bila koncepce odolava zubu casu a jednoznacne spravna cesta k rovnovaze nebyla za cerneho nikdy nalezena. Ze by namet pro korespondencni hrace?

Aljechin si jako hlavni zbran vybral aktivni obranu Cambridge-Springs, a to v 5., 7., 9., 11., 29., 31. a 33. partii. Ve 34. partii se tak obracenymi barvami branil sam Capablanca. 1.d4 d5 2.c4 e6 3.Nc3 Nf6 4.Bg5 Nbd7 5.e3 c6 6.Nf3 Pri prvnim vyskytu v 5. partii se bily vyhnul teoretickym sporum pomoci 6.a3!?, coz je mimochodem docela zajimave. Je to dokonce natolik zajimave, ze stejny tah uspesne pouzil i Aljechin v posledni 34. partii zapasu. Pro 9. partii si Capablanca pripravil nebezpecne 6.Qc2! Qa5 7.cxd5 Nxd5 8.e4!! a v poslednim dejstvi (31. a 33. partie) doslo na 6.Bd3 Qa5 7.Bh4. 6...Qa5 7.Nd2  Bb4 8.Qc2 dxc4 Slabsi je 8...0-0 9.Bh4, jak ukazala krasna 7. partie. 9.Nxc4 Qc7 10.a3 Be7 V 11. partii bily v tomto postaveni zahral 11.Be2 a dosahl vyhody. Tu sice pozdeji vypustil, ale Aljechina to primelo ke zmene zahajeni - presel na nemene agresivni variantu ortodoxni obrany s 7...a6!?. Ke Cambridge-Springs se vratil az v 29. partii, kdy ovsem doslo na zesileni 11.g3! a Aljechin znovu prohral. Celkovy vysledek -2 pro cerne, a to jeste s obrovskym stestim, nebyl moc dobry.

Varianta "a6", ktera uspesne vystridala Cambridge-Springs, se hrala ve 13., 15., 17., 19., 21., 23., 25. a 27 partii. 1.d4 d5 2.c4 e6 3.Nc3 Nf6 4.Bg5 Be7 5.e3 0-0 6.Nf3 Nbd7 7.Rc1 a6!? Cerny planuje rychlou expanzi na damskem kridle a c7-c5 bez ztraty tempa. 8.a3 Tento uzitecny vyckavaci tah, ktery by po 8...c6 9.Qc2 mohl prevest hru do varianty "boj o tempo", byl zevrubne testovan v peti partiich (v useku 13-21). Soudoba teorie uprednostnuje 8.c5 a na to muze cerny reagovat 8...c6 s dalsim b7-b6 nebo e6-e5, podobne jako v Cebanenkove slovanske. V techto souvislosti stoji za zminku Botvinnikovo 7.Bd3, kdy analogicka odpoved 7...a6? 8.c5! umoznuje vyniknout vezi na a1, ktera zde v takovem pripade stoji lepe. 8...h6 V 17. partii se stalo 8...b6?! 9.cxd5! exd5 10.Bd3 a Aljechin se poradne zapotil. 9.Bh4 dxc4! 10.Bxc4 b5 Okamzite 10...c5, coz se vyskytlo ve 13., 15. a 19. partii, je s prehozenim tahu rovnocenne. 11.Be2 Bb7 Presnejsi poradi je 11...c5! 12.0-0 Bb7, nebot nyni mohl bily zablokovat damske kridlo tahem 12.b4! 12.0-0 c5 A jsme zpet v hlavni variante. 13.dxc5 Nxc5 a protoze z visiciho jezdce nelze nijak tezit, pozice je vyrovnana. Aljechin to presvedcive dokazal ve 21. partii. Capablanca pote (v useku 23-27) prepnul na 8.cxd5! exd5 9.Bd3 c6 10.Qc2! Lepsi nez 10.0-0 Ne8! vyzkousene v 23. partii. Nyni jak 10...Re8 s ideou Nf8 (25. partie), tak 10...h6 11.Bh4 Ne8 (27. partie) ponechava bilemu volnou ruku na damskem kridle. V obou partiich Capablanca ziskal citelnou vyhodu manevrem Na4-c5. Karlovarsky pristup proto lze proti 7...a6!? doporucit.


Čigorin - Steinitz 6 : 10 (1 remíza)

Havana

20.ledna - 24.února 1889



Hrálo se na většinu z 20 partií a současně dosažení nejméně deseti výher. (Teoreticky to znamenalo, že zápas vlastně nebyl omezen a za stavu 10:10 bez jediné remízy (!) by se pokračovalo až do první výhry některého ze soupeřů. Tato velmi nepravděpodobná situace nakonec málem nastala.) Informace o prvním zápase Čigorina se Steinitzem jsou poměrně kusé, takže nevíme, kolik peněz bylo v sázce. Tempo hry zůstalo stejné jako před třemi lety, pouze začátek hrací doby se posunul, zřejmě kvůli vedru: 2 hodiny na 30 tahů (14:00-18:00), pak dvouhodinová přestávka a potom vždy 1 hodina na každých 15 tahů (od osmi zhruba do půlnoci). Po slavnostním obědě v havanském Union Clubu 19.ledna 1889 byl zápas druhého dne zahájen.

1. Čigorin,M - Steinitz,W 1-0 stav 1:0
2. Steinitz,W - Čigorin,M 1-0 stav 1:1
3. Čigorin,M - Steinitz,W 1-0 stav 2:1
4. Steinitz,W - Čigorin,M 1-0 stav 2:2
5. Čigorin,M - Steinitz,W 0-1 stav 2:3
6. Steinitz,W - Čigorin,M 0-1 stav 3:3
7. Čigorin,M - Steinitz,W 1-0 stav 4:3
8. Steinitz,W - Čigorin,M 1-0 stav 4:4


V prvních osmi partiích si mladý mistr staré školy vyměňoval pravidelné údery se starým mistrem mladé školy, a tak tento úsek zápasu skončil nerozhodně. Poté se Steinitzovi povedl dvoubodový break.

  9. Čigorin,M - Steinitz,W 0-1 stav 4:5 12. Steinitz,W - Čigorin,M 1-0 stav 5:7
10. Steinitz,W - Čigorin,M 1-0 stav 4:6 13. Čigorin,M - Steinitz,W 1-0 stav 6:7
11. Čigorin,M - Steinitz,W 1-0 stav 5:6 14. Steinitz,W - Čigorin,M 1-0 stav 6:8

Zlomová byla 15. partie, kdy se Steinitzovi opět podařilo prolomit soupeřovo podání. Teprve v poslední urputné 17. partii, kterou měl Čigorin prakticky vyhranou, byla zaznamenána první remis!

15. Čigorin,M - Steinitz,W  0-1  stav    6 : 9
16. Steinitz,W - Čigorin,M  1-0  stav    6 : 10
17. Čigorin,M - Steinitz,W ½-½ stav 6½ : 10½


Závěrečné zamyšlení

Na pestrost zahájení si tentokrát soupeři příliš nepotrpěli. Steinitz se černými důsledně bránil svou obranou v Evansove gambitu. 1.e4 e5 2.Nf3 Nc6 3.Bc4 Bc5 4. b4 Bxb4 5.c3 Ba5 6.0-0 Qf6. Jakkoliv je tento tah soudobou teorií zavržený, ba přímo vysmívaný, svou logiku má. Černý kryje body f7 a e5 a na e7 staví jezdce, který odtud nejen vyztužuje obranu, ale časem plánuje i skok na lukrativní pole g6. Však také Čigorinovi trvalo prakticky až do konce zápasu, než našel dostatečně důrazné pokračování. Přesné pořadí tahů je 7.d4 Nge7 8.d5! Nd8 9.Qa4! s tempem a teprve poté 10.Bg5 Qd6 11.Na3 s výrazně lepší hrou. Zde je důležité zmínit, že přirozenější 9.Bg5 Qd6 10.Qa4 dává černému možnost 10...f6! Po 9.Qa4 Steinitz zkoušel jak 9...Bb6, tak 9...b6, ale pozice je prostě špatná. V obou případech následovalo 10.Bg5 Qd6 11.Na3! s jasnou výhodou. Instruktivní jsou zejména partie č. 7, kdy se Čigorinovi poprvé podařilo získat hmatatelnou výhodu, 11. a především 17. Celkově se však Steinitzův experiment vydařil, neboť touto variantou vybojoval 3,5 z osmi, což vůbec není špatné!

Neméně novátorsky si počínal Čigorin, jenž důkladně testoval 1.d4 d5 2.c4 Nc6 3.Nf3 Bg4. Pozice mu celkem seděly. Ještě více však seděly Steinitzovi - bílými získal drtivých 7/8 a to také rozhodlo zápas. Mimochodem, je zajímavé si všimnout, že se Steinitz v tomto zápase projevoval jako nekompromisní útočník a taktik (partie 2., 4., 5., 8., 10., 12., 14.), zatímco Čigorin umně rozehrával koncovky (partie 1., 3., 6.). To je v naprostém kontrastu s všeobecně rozšířeným míněním.


Steinitz - Zuckertort 10 : 5 (5 remíz)

New York, Saint Louis a New Orleans

11.ledna - 29.března 1886


Hrálo se na deset výher. Kdyby oba soupeři dosáhli 9 výher (později bylo ujednáno, ze již za stavu 8:8) prohlásí se zápas za nerozhodný. Sázka 2000 dolarů z obou stran. Tempo 2 hodiny na 30 tahů, pak dvouhodinová přestávka na oběd a potom vždy 1 hodina na každých 15 tahů. Zápas byl zahájen v New Yorku, v sále Cartier's Hall na Páté Avenue. Po čtyřech výhrách jednoho ze soupeřů se měl přestěhovat do Saint Louis a po dalších třech výhrách do New Orleans.

První část dopadla pro Steinitze katastrofálně: první partii sice vyhrál ve velkém stylu, pak se však projevila nerozehranost a přišly hrubé chyby.

1. Zukertort,J - Steinitz,W 0-1 stav 1:0
2. Steinitz,W - Zukertort,J 0-1 stav 1:1
3. Zukertort,J - Steinitz,W 1-0 stav 1:2
4. Steinitz,W - Zukertort,J 0-1 stav 1:3
5. Zukertort,J - Steinitz,W 1-0 stav 1:4

Hráči se po čtrnáctidenním odpočinku přesunuli do Saint Louis. Zde se Steinitz vzpamatoval a začal svého protivníka přehrávat. Zvláště známá je devátá partie.

6. Steinitz,W - Zukertort,J  1-0  stav 2:4
7. Zukertort,J - Steinitz,W  0-1  stav 3:4
8. Steinitz,W - Zukertort,J ½-½ stav 3:4
9. Zukertort,J - Steinitz,W  0-1  stav 4:4

A nastalo finální stěhování. V New Orleans se Zukertort psychicky zlomil poté, co za nepříznivého stavu 7:5 nedokázal zvítězit v takřka vyhrané 17. partii. Následovaly tři prohry po sobě a byl konec.

10. Steinitz,W - Zukertort,J ½-½ stav 4:4
11. Zukertort,J - Steinitz,W  0-1  stav 5:4
12. Steinitz,W - Zukertort,J  1-0  stav 6:4
13. Zukertort,J - Steinitz,W  1-0  stav 6:5
14. Steinitz,W - Zukertort,J ½-½ stav 6:5
15. Zukertort,J - Steinitz,W ½-½ stav 6:5
16. Steinitz,W - Zukertort,J  1-0  stav  7:5
17. Zukertort,J - Steinitz,W ½-½ stav  7:5
18. Steinitz,W - Zukertort,J  1-0  stav  8:5
19. Zukertort,J - Steinitz,W  0-1  stav  9:5
20. Steinitz,W - Zukertort,J  1-0  stav 10:5



Závěrečné zamyšlení

Bezesporu nejdůležitějším teoretickým přínosem byly souboje o Berlínskou zeď. 1.e4 e5 2.Nf3 Nc6 3.Bb5 Nf6 4.0-0 Nxe4. Hrálo se tak ve 4., 6., 8., 10., 12. a 14. partii. Steinitz důsledně zkoušel 5.Re1 a za obě strany pak postupně vykrystalizovaly nejlepší tahy 5...Nd6 6.Nxe5 Nxe5 (6...Be7 nemá samostatný význam) 7.Rxe5+ Be7 8.Nc3 0-0 9.Bd3. Po chvíli tápání Zukertort našel optimální rozmístění figur 9...c6! 10.b3 Ne8! 11.Bb2 d5 s přinejmenším rovnou hrou (14. partie). Silnější je 5.d4, ale ani v této variantě nemají bílí v poslední době na růžích ustláno. Těm, kteří by rádi občas oprášili starou Steinitzovu zbraň, lze doporučit studium 6.partie. Dokáže dnešní hráč bez přípravy najít nejsilnější obranu?

Ze strategického hlediska jsou velmi zajímavé partie č. 7, 9 a 13. Vyskytovala se v nich typová struktura s izolovaným pěšcem na d4, proti níž Steinitz přišel se vzorovým plánem rozmístění figur. Dáma šla na a5, věže na c8, d8, střelec na e8 a dámský jezdec mířil přes e7 na blokádní pole d5 nebo f5, odkud pěšce přímo ohrožoval. Zvláště pak manévr Bd7-e8! působil silným dojmem - o jedno pole šikmo dozadu! Zukertort si nevěděl s pozicí rady. Není divu, doba ještě nenazrála a Botvinnik dosud nebyl ani na světě. Ve 13. partii například oba hráči podcenili sílu klasického průlomu d4-d5. Celkově je možno souhlasit s široce rozšířeným názorem, že Steinitz byl pozičně lepší, ale v několika partiích se projevil též jako nekompromisní útočník. Zukertort, přestože nakonec prohrál, se představil v dobrém světle. Jeho nejlepším výkonem byla skvěle vedená koncovka ve 13. partii.